Rod Czerninů z Chudenic
Rod, jehož jméno je s Chudenicemi spojeno po staletí a který tvoří jednu z nejdéle doložených šlechtických linií českých zemí.
Podle kroniky v roce 1200 založil Czernin chudenický kostel. Byl to právě ten hrabě Czernin, který je v roce 1192 poprvé zmíněn v písemných pramenech, který podle Palackého přivedl Přemysla Otakara I. z jeho druhého exilu v Sasku zpět do Čech a poté sjednal mír mezi ním a jeho bratrem Vladislavem Jindřichem. Chudenice nepochybně patřily do majetku tohoto hraběte Czernina. Sám zde asi však nebydlel, nejednalo se o žádné panské sídlo.
Příjmení, tak i Czernin, se v Čechách používají teprve od 14., nejpozději od 15. století. Do té doby se páni a rytíři pojmenovávali podle svého sídla, které – a tedy jakoby i její příjmení – v průběhu života někdy i několikrát změnili. Příslušnost k rodu nelze tedy odvodit podle příjmení, nýbrž pouze z příbuzenských vztahů nebo z majetku. V jižní části Plzeňského kraje, tedy i nad Chudenicemi, vládl od pradávna rod zjevně původních kmenových knížat, který Palacký později označil jako „Drslavce“, jelikož Drslav byl u nich častým jménem. Czerninové jsou původně součástí tohoto rodu. Ve 14. století se „Czernin“ pomalu etabloval jako příjmení. Z této doby ostatně pochází i tento staročeský pravopis. Původ Czerninů, resp. Drslavců, a obce Chudenice tak společně leží ve stejné bezzdrojové temnotě, z níž postupně vystupují a jsou s sebou spojeni dodnes. „Z Chudenic“ je tedy jako součást dnešního příjmení starší než „Czernin“. Skutečnou bájnou kolébku rodu Czerninů – krb – můžete navštívit ve starém czerninském zámku v Chudenicích (https://www.zamekchudenice.cz/zamekchudenice/)
Takovýto časový rekord v Čechách, trvající nejpozději od roku 1192 až po současnost, by se dal srovnat už jen s Jindřichovým Hradcem (https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs), který však byl po válce odtržen od své rodiny. I tento rodový sídlo bylo totiž nepřetržitě děděno výlučně v linii krve. V tomto případě jsou to přes hrabata Slavata opět Czerninové z Chudenic, kteří na základě dědického práva a královských dekretů dále vedou rody Rožmberků a pánů z Hradce. O tom dnes svědčí pouze z 14. století pocházející rožmberský titul „Vladař“, který vždy náleží příslušnému hlavě domu Czerninského.
