Příběh sídla, které vzniklo z lázeňské tradice, proměnilo se v letní zámeček a dnes opět slouží rodině Czerninů i kulturnímu životu místa.
Historie ve čtyřech zastaveních
V 19. století nechali hrabata Czerninové z Chudenic v blízkosti svého rodového chudenického zámku, který se nachází ve stejnojmenné obci, postavit další sídlo. Mělo sloužit lázeňským účelům. Dnes je známé jako zámek Lázeň. Podle návrhu architekta F. M. Kaňky vyrostl zásluhou hraběti Jana Rudolfa na jihozápad od městečka, v místech, kde vyvěral léčivý pramen, kolem roku 1728 lázeňský dům s kapličkou nad studnou. V letech 1792–94 byl postaven nový lázeňský hostinec, přeměněný v letech 1821–23 hrabětem Evženem Karlem na vzdušný letní zámeček. V jeho bezprostředním okolí nechal vybudovat nádherný anglický park o rozloze 12 hektarů, s romantickými průhledy do kraje, a vysázet zde cizokrajné dřeviny. Zřídil tu rovněž školku pro pěstování a dopěstování dřevin.
Jako vychovatel hraběcích dětí dětí zde pobýval i Josef Dobrovský a pohodlí zámečku svého času využili i František Palacký nebo botanik Ladislav Čelakovský, který se podílel i na výběru rostlin do arboreta.
Zámek byl poté ještě několikrát stavebně upravován. Jeho dnešní podoba – jednopatrový objekt s bočními rizality – pochází z klasicistní přestavby z let 1849–59. Nejbližší okolí sídla bylo parkově upraveno (např. Tereziina zahrada, cesta ke kapli sv. Wolfganga, Jaromírova louka). Czerninové na zámku bydleli hlavně v letních měsících. Po válce jim to byl odebráno a přidělen Plzeňskému pivovaru jako rekreační a školící středisko. V září 2009 uzavřel Karl Evžen Czernin s pivovarem mimosoudní vyrovnání o bezplatném vrácení zámku. Dnes slouží rodině opět jako letní sídlo a je také dějištěm různých akcí.
1728
Na jihozápad od Chudenic, v místě s léčivým pramenem, nechal Jan Rudolf Czernin podle návrhu architekta F. M. Kaňky vybudovat lázeňský dům s kapličkou nad studnou. Nešlo o reprezentační palác, ale o útočiště pro odpočinek, zdraví a klid mimo rodový zámek v centru městečka.
Právě spojení vody, krajiny a ústraní určilo charakter Lázně na další staletí.
Počátek příběhu: místo léčivého pramene a první stavba lázeňského domu.
1792–1823
V letech 1792 až 1794 vznikl nový lázeňský hostinec. O několik desetiletí později jej Evžen Karel Czernin přetvořil v lehké letní sídlo, které už nesloužilo jen léčebným pobytům, ale i pobytu, rozhovorům a letnímu rytmu rodiny.
Okolo zámku se rozvinul anglický park o rozloze 12 hektarů s průhledy do kraje, cizokrajnými dřevinami a školkou pro jejich pěstování.
Rozhodující obrat: z místa péče o zdraví se stává zámek zasazený do komponované krajiny.
1849–59
Dnešní vzhled jednopatrového objektu s bočními rizality vznikl při klasicistní přestavbě v letech 1849 až 1859. Nejbližší okolí bylo dál kultivováno jako promyšlená krajina s cestami, zahradami a výhledy. Právě tehdy se Lázeň definitivně zapsala jako letní sídlo s kulturním přesahem.
Pobýval zde Josef Dobrovský, František Palacký i botanik Ladislav Čelakovský, který se podílel na výběru rostlin do arboreta.
Lázeň nebyla jen sídlem. Byla i místem setkávání, četby, procházek a pozorování krajiny.
1945–2009
Po válce byl areál rodině Czerninů odebrán. Zámek sloužil jako rekreační a školící středisko národního podniku Plzeňské pivovary a fungovala zde také vyhledávaná restaurace. Tím se jeho role změnila, ale místo samo nepřestalo být součástí paměti kraje.
V září 2009 se pivovary s Karlem Evženem Czerninem mimosoudně dohodly na bezúplatném vydání zámku.
Největší zlom 20. století: ztráta rodového sídla a jeho pozdější návrat.
současnost
Po návratu rodině v roce 2009 je Lázeň opět spojena s Czerniny z Chudenic. Zároveň zůstává živým místem pro kulturní a společenské akce, kde se historická vrstva nepřekrývá s přítomností, ale plynule do ní vstupuje.
Příběh zámku není uzavřená kapitola. Je to krajina, do které se stále vrací život.
Současná kapitola přirozeně navazuje na návrat rodiny i dnešní kulturní a společenské využití areálu.
