Příběh sídla, které vzniklo z lázeňské tradice, proměnilo se v letní zámeček a dnes opět slouží rodině Czerninů i kulturnímu životu místa.
Historie ve čtyřech zastaveních
Czerninové z Chudenic se rozhodli postavit poblíž rodového chudenického zámku ještě jedno sídlo určené k odpočinku a péči o zdraví. Podle návrhu architekta F. M. Kaňky vyrostl zásluhou Jana Rudolfa Czernina na jihozápad od městečka, v místech s léčivým pramenem, kolem roku 1728 lázeňský dům s kapličkou nad studnou.
V letech 1792 až 1794 byl postaven nový lázeňský hostinec, přeměněný v letech 1821 až 1823 Evženem Karlem na vzdušný letní zámeček. V jeho bezprostředním okolí vznikl anglický park o rozloze 12 hektarů s romantickými průhledy do kraje, cizokrajnými dřevinami a školkou pro jejich pěstování. Pobýval zde Josef Dobrovský, František Palacký i botanik Ladislav Čelakovský.
Dnešní podoba zámku, jednopatrového objektu s bočními rizality, pochází z klasicistní přestavby z let 1849 až 1859. Po válce byl areál rodině odebrán a sloužil jako rekreační a školící středisko Plzeňských pivovarů i známá restaurace. V září 2009 se pivovary s Karlem Evženem Czerninem dohodly na bezúplatném vydání zámku. Dnes zámek Lázeň opět slouží jako letní sídlo rodiny Czerninů z Chudenic a prostor pro kulturní a společenské akce.
1728
Léčivý pramen dal místu první směr
Na jihozápad od Chudenic, v místě s léčivým pramenem, nechal Jan Rudolf Czernin podle návrhu architekta F. M. Kaňky vybudovat lázeňský dům s kapličkou nad studnou. Nešlo o reprezentační palác, ale o útočiště pro odpočinek, zdraví a klid mimo rodový zámek v centru městečka.
Právě spojení vody, krajiny a ústraní určilo charakter Lázně na další staletí.
Počátek příběhu: místo léčivého pramene a první stavba lázeňského domu.
Archivní pohled na zámek a park
Archivní pohled na cestu před zámkem
1792–1823
Z lázeňského hostince se stal vzdušný letní zámeček
V letech 1792 až 1794 vznikl nový lázeňský hostinec. O několik desetiletí později jej Evžen Karel Czernin přetvořil v lehké letní sídlo, které už nesloužilo jen léčebným pobytům, ale i pobytu, rozhovorům a letnímu rytmu rodiny.
Okolo zámku se rozvinul anglický park o rozloze 12 hektarů s průhledy do kraje, cizokrajnými dřevinami a školkou pro jejich pěstování.
Rozhodující obrat: z místa péče o zdraví se stává zámek zasazený do komponované krajiny.
Historická ilustrace zámku Lázeň
Archivní záběr přední části zámku
1849–59
Klasicistní podoba a park, který přitahoval vzdělance
Dnešní vzhled jednopatrového objektu s bočními rizality vznikl při klasicistní přestavbě v letech 1849 až 1859. Nejbližší okolí bylo dál kultivováno jako promyšlená krajina s cestami, zahradami a výhledy. Právě tehdy se Lázeň definitivně zapsala jako letní sídlo s kulturním přesahem.
Pobýval zde Josef Dobrovský, František Palacký i botanik Ladislav Čelakovský, který se podílel na výběru rostlin do arboreta.
Lázeň nebyla jen sídlem. Byla i místem setkávání, četby, procházek a pozorování krajiny.
Archivní pohled na zámek ve svahu z roku 1927
Archivní pohled na boční fasádu zámku
1945–2009
Po válce odebrán, po desetiletích vrácen
Po válce byl areál rodině Czerninů odebrán. Zámek sloužil jako rekreační a školící středisko národního podniku Plzeňské pivovary a fungovala zde také vyhledávaná restaurace. Tím se jeho role změnila, ale místo samo nepřestalo být součástí paměti kraje.
V září 2009 se pivovary s Karlem Evženem Czerninem mimosoudně dohodly na bezúplatném vydání zámku.
Největší zlom 20. století: ztráta rodového sídla a jeho pozdější návrat.
Archivní snímek areálu z doby pionýrského střediska
Archivní pohled na hlavní průčelí zámku
Dnes
Zámek znovu slouží jako letní sídlo i místo setkávání
Dnes je Lázeň opět spojena s rodinou Czerninů z Chudenic. Zároveň zůstává živým místem pro kulturní a společenské akce, kde se historická vrstva nepřekrývá s přítomností, ale plynule do ní vstupuje.
Příběh zámku není uzavřená kapitola. Je to krajina, do které se stále vrací život.